Kulturní antropologie

Bakalářské prezenční studium

Obor lze kombinovat s kterýmkoliv oborem na FF UP, délka studia: 3 roky

Charakteristika studia

Koncepce bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je založena na zásadách Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání Q-RAM Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vzdělávání v oboru Antropologie.

Bakalářské studium Kulturní antropologie je koncipováno jako jednooborové i dvouoborové. Studijní obor Kulturní antropologie je akademickou disciplínou, která se zabývá studiem vzniku, vývoje a fungování sociokulturních systémů v lidských pospolitostech. Zabývá se sociokulturními normami, idejemi a artefakty, jež jsou lidmi vytvářeny, sdíleny a předávány. Zkoumá dynamiku kulturních změn v lokálních kontextech, zabývá se však i souvislostmi s globálními sociokulturními procesy.

Kulturní antropologie klade důraz na kvalitativní a kvantitativní výzkum spojený s místním prostředím. Usiluje o vyváženost etického a emického přístupu ke zkoumanému prostředí a klade důraz na výzkum sociokulturních systémů ve spojení se znalostí kategorií a pojmů vlastních příslušníkům či nositelům zkoumaného kulturního prostředí. Kulturní antropologie se zabývá mimo jiné otázkami minorit, migrací, etnicity, procesy adaptace a integrace/asimilace. Zkoumá mezikulturníkonflikty a procesy kulturních kontaktů, či lokální podoby sociokulturních institucí, příbuzenství a rodiny. Zabývá se rovněž materiální kulturou a vizuálními projevy kultur.

Bakalářské studium je koncipováno tak, že obsahuje páteřní obory (biologická antropologie, sociální antropologie, kulturní antropologie, filozofická antropologie, historická antropologie) a současně (zvláště ve své jednooborové variantě)obsahuje přesahy na dílčí antropologické a interdisciplinární obory (zejména sociologii, filozofii, andragogiku, historické vědy, religionistiku, psychologii, biologii aj.) s cílem potvrdit interdisciplinaritu a transdisciplinaritu oboru antropologie a dosáhnout vzdělávacích cílů, zejména pak rozpoznání, vyhodnocení a využití různých teoretických přístupů v oboru a disponování povědomí o vazbách na jiné obory (viz. Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání – Antropologie).

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími znalostmi. Disponuje obecnými znalostmi o pluralitě sociokulturních systémů, zná základní vývoj a chronologické členění světové a české antropologie, zná teorie, koncepty a metody biologické, sociální, kulturní, filozofické a historické antropologie, zná odlišnosti antropologie od sociologického přístupu zkoumání člověka, disponuje základní znalostí metod výzkumu kultur, společností a populace, zná teoretické přístupy v oboru a vazby na další obory.

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími dovednostmi. Je schopen kriticky hodnotit podobnosti a rozdíly sociokulturních systémů z hlediska plurality kultur. Dále je schopen aplikovat v praxi znalosti z konstitutivních antropologických subdisciplín (kulturní a sociální antropologie, historické antropologie, biologické a filosofické antropologie) – teorie, koncepty a metody. Umí plánovat a provést terénní výzkum a za pomoci příslušných výzkumných metod umí vyhodnocovat a interpretovat data. Umí vhodným způsobem aplikovat výzkumné metody a odborné znalosti na konkrétně vymezené výzkumné úkoly. Umí představit specifický vědecký problém prostřednictvím kultivovaného písemného a ústního projevu v rodném a alespoň jednom cizím jazyce.

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je připraven pro kvalifikovaný výkon profesí ve státní správě, samosprávě i v nestátních organizacích a na poli komunitních programů.

Absolvent se uplatní jako odborný pracovník se specifickými kompetencemi ve státních i nestátních neziskových organizacích, v pozici expertů v oblasti státní správy a místních samospráv či bezpečnostních orgánů a výchovně-vzdělávacích institucí. Dále se jedná o pozice odborných pracovníků ve výzkumných institucích, v sociální sféře, v odborném poradenství či v médiích.

Požadavky přijímací zkoušky

SPF – Test předpokladů ke studiu s důrazem na orientaci v kulturní oblasti a humanitních a sociálně-vědných disciplínách.

Další informace o programu poskytuje:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., Třída Svobody 8, 779 00, Olomouc, tel.: 585 633 396, email: jaroslav.sotola@upol.cz


Navazující magisterské studium

Obor lze kombinovat s kterýmkoliv oborem na FF UP, délka studia: 2 roky

Charakteristika studia

Koncepce magisterského studijního oboru Kulturní antropologie je založena na zásadách Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání Q-RAM Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vzdělávání v oboru Antropologie.

Magisterské studium Kulturní antropologie je koncipováno jako dvouoborové. Studijní obor Kulturní antropologie je akademickou disciplínou, která se zabývá studiem vzniku, vývoje a fungování sociokulturních systémů v lidských pospolitostech. Zabývá se sociokulturními normami, idejemi a artefakty, jež jsou lidmi vytvářeny, sdíleny a předávány. Zkoumá dynamiku kulturních změn v lokálních kontextech, zabývá se však nově i souvislostmi globálních sociokulturních procesů. Kulturní antropologie klade důraz na kvalitativní a kvantitativní výzkum spojený s místním prostředím. Usiluje o vyváženost etického a emického přístupu ke zkoumanému prostředí a klade důraz na výzkum sociokulturních systémů ve spojení se znalostí kategorií a pojmů vlastních příslušníkům či nositelům zkoumaného kulturního prostředí. Kulturní antropologie se zabývá mimo jiné otázkami minorit, migrací, etnicity, procesy adaptace a integrace/asimilace. Zkoumá mezikulturní konflikty a procesy kulturních kontaktů, či lokální podoby sociokulturních institucí, příbuzenství a rodiny. Zabývá se rovněž materiální kulturou a vizuálními projevy kultur.

Kulturní antropologie je obor, který se transformuje, vyvíjí a objevuje nová témata, přitom klade důraz na vymezení coby integrální, široce koncipované vědypropojující biologický, sociální i kulturní přístup ke člověku. Předkládaná akreditace situuje těžiště do oblasti kulturní antropologie a kulturního přístupu, který doplňují přístupy další. Reflektuje témata, která jsou aktuální pro současnou britskou a zejména americkou kulturní antropologii, odkud jsme čerpali inspirace pro její tvorbu (diskuse na půdě American Anthropological Association, kterých se účastníme).  Právě ve 20. století vnikla zejména v USA základní koncepce antropologie, která se dále rozvíjí směrem ke studiu společností tzv. moderních, ale na rozdíl od sociologie tak činí v mikropohledu a zkoumá je zejména v perspektivě porozumění jejich členů. Výjimečnost vzdělávání v oblasti antropologie je dána potřebou integrálně studovat to, co je lidem na celém světě společné i rozdílné. Akreditace zohledňuje měnící se svět a kulturní a sociální procesy, které nabývají mezinárodní / nadnárodní charakter.

 Magisterské studium je koncipováno tak, že obsahuje páteřní obory (kulturní antropologie, biologická antropologie, sociální antropologie, filozofická antropologie, historická antropologie) a současně obsahuje přesahy na dílčí antropologické a interdisciplinární obory (zejména sociologii, filozofii, andragogiku, historické vědy, religionistiku, psychologii, biologii aj.) s cílem potvrdit interdisciplinaritu a transdisciplinaritu oboru antropologie a dosáhnout vzdělávacích cílů, zejména pak znalosti soudobého stavu poznání zkoumání člověka z hlediska lidských kultur a společností a interpretace složitějších vědeckých problémů i zkoumání společnost a kultury v mikropohledu (viz Národní kvalifikační rámec terciálního vzdělávání – Antropologie). Samotný název i profil studijního oboru těžiště klade do oblasti kulturní antropologie a opoeruje s termínem kultura zahrnující všechny specifické lidské negenetické jevy obsažené v artefaktech, sociokulturních regulativech a kulturních idejích sdílených a předávaných členy určité společnosti

Profil a uplatnění absolventa

Cílem vzdělávání v oblasti antropologie je především pochopit antropologii jako srovnávací studium lidských společností a studium minulého a současného člověka z evoluční a adaptivní perspektivy. Dalším cílem je umět zhodnotit význam empirického terénu a umět použít specifické metody terénního výzkumu, znát teorie a dějiny antropologie a příslušné metodologie, dále mít schopnost aplikace na konkrétní problém, vyhodnotit a využít různé teoretické přístupy v oboru a mít povědomí vazeb na jiné obory. Cílem je také vybavit absolventa schopností vyhodnotit a interpretovat poznatky a samostatně řešit složitější společenské, vědecké, etické problémy v soudobé společnosti.

Absolvent magisterského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími znalostmi. Disponuje obecnými znalostmi o vztazích mezi páteřními obory, ale i přesahy na dílčí antropologické a interdisciplinární obory. Dále zná základní vývojové a chronologické členění světové a české antropologie a jsou schopen je zasadit do obecných souvislostí, má široké a hluboké znalosti soudobého stavu poznání zkoumání člověka zejména z hlediska lidských kultur a společností i z hlediska biologického. Zná metodologii biologické, sociální, kulturní, filozofické a historické antropologie a rovněž interpretativní metody terénního výzkumu a studia různých typů pramenného (empirického) materiálu.

Absolvent magisterského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími dovednostmi. Je schopen analyzovat poznatky antropologie na úrovni soudobého stavu poznání zkoumání člověka z hlediska biologického, sociálního i kulturního, dále interpretovat pojetí antropologie jako integrální široce koncipované vědy propojující biologický, sociální a kulturní přístup ke člověku a vymezit komplexní praktický nebo teoretický problém a formulují písemně zadané téma s použitím samostatně zvolené metody. Absolvent umí identifikovat aktuální společenská témata při propojení biologicko-socio-kulturního přístupu, zvládá ústní i písemný kultivovaný projev, rovněž i interpretaci složitějšího vědeckého problému a v diskusi o něm na adekvátní úrovni argumentovat. Také dokáže připravit projekt terénního výzkumu a formulovat výzkumné otázky nebo hypotézy, umí posoudit spolehlivost a hodnověrnost i správnost postupu terénního výzkumu a aplikovat etiku terénního výzkumu, včetně uvědomění si etického rozměru vědeckého poznávání. Absolvent dále dokáže zkoumat společnost a kultury v mikropohledu při využití specifických metod kvalitativního výzkumu a v kvalifikovaném projevu formulovat základní vědecké hypotézy a přístupy jak v rodném, tak v cizím jazyce. Na obecné úrovni absolvent disponuje analytickými dovednostmi při zhodnocování kulturní rozmanitosti, propojováním páteřních oborů, zejména ale umí realizovat terénní výzkum s použitím relevantních antropologických metod a technik a formulovat názor a samostatný, kritický i reflexivní přístup k problému při respektování etického rozměru.

Absolvent magisterského studijního oboru Kulturní antropologie je připraven pro kvalifikovaný výkon profesí ve státní správě, samosprávě i v nestátních organizacích a na poli komunitních programů.  Absolvent se uplatní jako odborný pracovník se specifickými kompetencemi ve státních i nestátních neziskových organizacích, v pozici expertů v oblasti státní správy a místních samospráv či bezpečnostních orgánů a výchovně-vzdělávacích institucí. Dále je připraven působit na pozicích odborných pracovníků ve výzkumných institucích, v sociální sféře, v odborném poradenství či v médiích a to i na nadnárodní úrovni.

Požadavky přijímací zkoušky

Ústní pohovor: otázky z oboru, na který se uchazeč hlásí, a rozprava nad dosavadním a budoucím odborným zaměřením uchazeče. Rozprava proběhne na základě písemného projektu budoucí diplomové práce (lze využít text bakalářské práce, resp. jiné odborné práce). Písemný projekt v rozsahu 3 stran předloží uchazeč přímo u zkoušky.

V případě, že se uchazeč hlásí na jiný obor, než byl obor jeho bakalářského studia, resp. hlásí se na FF UP z jiné fakulty či vysoké školy, doloží u pohovoru kromě projektu i diploma suplement svého bakalářského studia

Další informace o programu poskytuje:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., Třída Svobody 8, 779 00, Olomouc, tel.: 585 633 396, email: jaroslav.sotola@upol.cz