Religionistika

Bakalářské studium

Obor lze kombinovat s kterýmkoliv oborem na FF UP, délka studia: 3 roky 

Charakteristika studia

Religionistika patří k moderním vědním disciplínám a její počátky sahají do 2. poloviny 19. století. Tradičně je rozvíjena především v zemích jako jsou Holansko, Francie, Anglie a Švédsko. V České republice byla poprvé etablována v meziválečném období a posléze opětovně v období po roce 1990. Religionistika jako věda o náboženství zkoumá pomocí moderních vědních metod náboženství v plurálu, tedy nezkoumá jen jedno náboženství, ale rozličné náboženské tradice v minulosti a přítomnosti, včetně soudobé netradiční religiozity, ale i ateismu a bezvěrectví. Jedná se o sekulární, nenábožensky orientovanou vědu, čímž se také liší od teologie, a proto je jejím přirozeným místem světská, necírkevní, zpravidla filozofická fakulta. To vyplývá i z její teoretické a metodologické báze, jež je bytostně interdisciplinární a její páteř sestává z historicko-lingvistického, antropologického, psychologického, sociologického, a v posledním desetiletí rovněž i kognitivního přístupu k náboženství. Sekulární výzkum náboženství v současnosti považujeme za důležitý hned z několika důvodů: 1) sílící význam náboženství a nábožensky motivovaného jednání v soudobých společnostech; 2) mohutné migrační vlny odlišných etnik a národů směřujících do Evropy; 3) důležitost odborné připravenosti na společenské i hodnotové změny s tím spojené. Studentům tohoto oboru jsou předkládány poznatky o jednotlivých náboženských tradicích, zvláště pak o křesťanství, islámu, judaizmu a buddhismu (ale i hinduismu, konfucianismu či nových náboženských hnutí), které jsou také základem oborového kurikula a jsou studovány především ze sociologické a antropologické perspektivy. Současně je věnována značná pozornost kritické historické reflexi samotného oboru religionistika, která poukáže na podmíněnost dobových vědeckých přístupů k náboženství a osvětlí měnící se paradigmata této vědy.

Vzdělávací cíle

Cíle religionistiky jakožto vědního oboru jsou ryze poznávací ve snaze vysvětlit, a to zejména sekulární části společnosti, biologické, společensko-kulturní a psychologické podmíněnosti náboženského chování jednotlivce či skupiny. Religionistika podává poznatky nikoli o jedné, ale o řadě vybraných náboženských tradic. Poskytuje znalost dějin jednotlivých náboženství, podob věření, rituálů, mravních norem a zvyků, povahy a podoby náboženských autorit, struktury náboženských společenství, vztahů jednotlivých tradic k poznání, vědě, přírodě, kultuře či politice. Tyto znalosti, nabyté zejména prostřednictvím historického, antropologického, sociologického, psychologického či kognitivního přístupu, poskytují absolventovi ucelený a komplexní pohled na náboženství. Takto nabyté vzdělání poskytuje možnost uplatňovat nezaujaté pochopení náboženských jevů, chování a víry v historických i soudobých společnostech. Umožňuje také objektivněji analyzovat rizika a případná nebezpečí, která pramení z mezikulturních a mezináboženských kontaktů. Kromě toho si absolvent osvojí, jak poučeně náboženské jevy nejen vysvětlovat, ale současně, jak jim i porozumět, respektovat odlišné životní názory, zvyky a hodnoty. Vzhledem k rychle se měnící povaze moderních společností lze právě tzv. zdatnost hodnotové komparace, respektu a tolerance považovat za jednu z klíčových dovedností absolventa. Současně jsou absolventi dobře obeznámeni s povahou soudobého bezvěrectví a ateizmu, což jim umožní napomáhat rozptylovat obavy jednotlivců či skupin všude tam, kde vznikají nedorozumění, antipatie a rizika pro případné konflikty mezi sekulární a náboženskou částí společnosti.

Profil absolventa

V rámci vzdělanostní společnosti může být absolvent tohoto oboru na trhu práce nepochybně úspěšný. Nabízí se spektrum profesí, kde je religionistická kvalifikace důležitá. Religionista/religionistka se mohou uplatnit jako odborní pracovníci v následujících oblastech: 1) v neziskových organizacích jako jsou humanitární organizace, nadace, charity, diakonie, církve či náboženské společnosti, neboť může jako konzultant a odborník na náboženskou problematiku poskytnout řadu cenných poznatků týkajících se názorů, zvyků a hodnot potřebných lidí; 2) v těch sférách státní správy, které mají na starosti např. migrační politiku zejména z tzv. třetích zemí; 3) ve sdělovacích prostředcích, které bohužel často zkreslují medializovaný problém z důvodu neznalosti religionistické problematiky; 4) v ekonomickém sektoru, neboť znalosti religionistické povahy mohou v globální ekonomice napomáhat cílenější firemní strategii v oblasti výroby, reklamy či prodeje nabízených produktů.

Další informace o programu poskytuje:

Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D., email: jakub.havlicek@upol.cz
Více informací naleznete na https://religionistika.upol.cz/

 

Navazující magisterské studium

V prezenční formě studia je realizován jako sdružený studijní magisterský program maior a minor, délka studia: 2 roky

Charakteristika studia

Cílem studia je vychovat odborníky se specializací na náboženské chování, tj. ideové, hodnotové, hygienické, dietetické, etické a sociální vzorce. Obsah studia je koncipován tak, aby odpovídal současným znalostním potřebám a technologickému rozvoji společnosti. Metodologický a teoretický důraz je kladen na tři základní oblasti, které korespondují se silnými stránkami katedry, která obor religionistika zajišťuje. Jedná se o kognitivní, sociologický a antropologický výzkum náboženství, v jejichž rámci budou studenti školeni v následujících oblastech: 

1) laboratorní studium nábožensky motivovaného myšlení, emocí a chování - výzkum fyziologické excitace, repetitivního a stereotypního chování, sebeovládání a autoregulace pomocí speciálních zařízení, tedy jak lidská mysl vytváří a předává náboženské stimuly a jakých kognitivních schopností a duševních mechanizmů k tomu využívá;

2 studium bezvěrectví, ateizmu a sekularity, které není systematicky rozvíjeno na žádné akademické instituci v ČR. Místo obvyklého výzkumu zaměřeného na "decline of religiosity" bude studium  zaměřeno na "rise of secularity", tedy na významný nárůst bezvěrectví a náboženské indiference, nově formulované podoby ateizmu v moderních společnostech, zejména pak v evropských zemích;

3) studium netradiční religiozity jako důsledku globalizace, tj. jakým způsobem se proměňuje spiritualita, hodnotový žebříček a způsob každodenního života tradičních náboženských společenství v důsledku liberalizace náboženského trhu; současně také, nakolik dochází k adaptaci netradičních skupin na nové prostředí a k proměně jejich hodnot a postojů, čímž se myslí věroučných, hygienických, dietetických, etických a sociálních vzorců chování.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent studijního programu dvouoborová magisterská Religionistika získá systematické znalosti z dějin náboženství (znalosti primárních pramenů, sekundární literatury), především pak vysoce specializované znalosti ze zvolené náboženské oblasti (znalost primárních i sekundárních textů), z oblasti dějin, teorie a metodologie religionistiky, výzkumu současných náboženských jevů, zejména pak prostřednictvím dalšího rozvinutí sociologických, antropologických a kognitivních poznatků. Tyto jeho dovednosti budou rozvinuty důrazem na kvalitativní, kvantitativní a experimentální výzkum náboženské problematiky, které budou klíčovým obsahem studia. K tomuto účelu si absolvent osvojí řadu vysoce specializovaných poznatků, bude schopen tvůrčím způsobem interpretovat studované texty, analyzovat a kriticky zhodnotit jejich argumentační strukturu, analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich souvislostech. Zvládne zásady vědecké práce v klíčových religionistických disciplínách. Získá dovednosti týmové spolupráce a práce s moderními výzkumnými technologiemi, které se používají k měření základních biometrických a kognitivních funkcí.

Struktura studijního plánu je dostupná po přihlášení do systému STAG.

Požadavky přijímací zkoušky

• absolvované bakalářské studium v oboru religionistika anebo v oboru příbuzném

• složení přijímací zkoušky, která testuje vybrané znalostní dovednosti na základě přijímacího pohovoru

• součástí přijímajícího pohovoru je předložení projektu magisterské práce v rozsahu tří normostran (včetně  bibliografie) a prezentace výzkumné teze práce

Součet bodů určuje pořadí uchazečů, na jejímž základě jich bude přijat stanovený počet.

Další informace o programu poskytuje:

doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., tel.: 724 100 674, e-mail: tomas.bubik@upol.cz
Více informací naleznete na https://religionistika.upol.cz/

Doktorský studijní program

Délka prezenčního i kombinovaného studia: 4 roky.

Charakteristika studia

Doktorský studijní program Religionistika je zaměřen na rozvoj akademického studia náboženství. Jeho cílem je rozvoj odborných dovedností v metodologické a teoretické oblasti, jež vedou k systematizaci vědeckého poznání náboženských jevů, k vysvětlení náboženských idejí, které leží v základech rituální, hygienické, dietetické a etické praxe různých sociálních či etnických skupin. 

Současně je cílem vytvořit takový studijní program, který bude vychovávat odborníky pro výzkumné a výzkumně-vzdělávací instituce, a to na srovnatelné úrovni s doktorskými studijními programy doma i v zahraničí. Této konkurenceschopnosti bude dosaženo zejména díky skloubení humanitně vědného výzkumu s experimentálním výzkumem, tj. používáním nejmodernějších technologií ve výuce i výzkumné činnosti, dále díky týmovému způsobu vědecké práce a úzké spolupráci s podobnými výzkumnými pracovišti.

Obsah studia je koncipován tak, aby odpovídal současným znalostním potřebám a technologickému rozvoji ve vědeckém výzkumu. Metodologický a teoretický důraz je kladen na tři základní oblasti, které korespondují se silnými stránkami pracoviště, které studijní program zajišťuje. Jedná se o rozvoj kognitivní religionistiky, sociologie náboženství a antropologie náboženství.

Kreditní systém je v celkovém rozsahu 240 kreditů a zahrnuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty, což mu otevírá možnosti pro širší interdisciplinární uchopení zkoumané problematiky.

Profil a uplatnění absolventa

Absolventi studijního programu získají systematické znalosti z teorie a metodologie religionistiky, včetně dovednosti jejich aplikace na zkoumanou oblast bádání. Dále si osvojí jak vysoce specializované znalosti z oblasti dějin náboženství (na základě studia primárních i sekundárních pramenů), tak i aktuální poznatky o výzkumu současné religiozity. Tyto znalostní kompetence budou rozvinuty na základě důrazu na kvalitativní, kvantitativní a experimentální (laboratorní i terénní) výzkum náboženských jevů. Absolvent si osvojí řadu vysoce specializovaných poznatků, bude schopen tvůrčím způsobem interpretovat studované texty, analyzovat a kriticky zhodnotit jejich argumentační strukturu, analyzovat a kriticky zhodnotit komplexní i kontroverzní problémy v jejich souvislostech. Zvládne zásady vědecké práce v klíčových religionistických disciplínách. Současně získá dovednosti týmové spolupráce a práce s moderními výzkumnými technologiemi, které se používají k měření kognitivních funkcí člověka.

Absolventi budou rovněž vyškoleni k tomu, jak se zapojit do vědeckých týmů, jak vypracovat kvalitní výzkumný projekt či na mezinárodní úrovni prezentovat výsledky vědecké práce. Součástí odborných kompetencí absolventů je také dovednost psát odborné texty dle platných standardů publikování – recenze, výzkumné zprávy, časopisecké studie, monografie či kapitoly v monografiích.

Požadavky přijímací zkoušky

Podmínkou pro přijetí do doktorského studia programu religionistika je dosažení magisterského vysokoškolského vzdělání v oboru religionistika anebo v oboru příbuzném.

Součástí příjímacího řízení je přijímací zkouška, která proběhne ústní formou. Jejím těžištěm je diskuse o povaze výzkumného projektu dizertační práce. Minimální rozsah projektu, který je součástí přihlášky, je 5 normostran (včetně bibliografie).  Projekt musí obsahovat výzkumnou otázku, cíl práce, stav výzkumu bádané problematiky,  navrženou metodologii výzkumu a bibliografii k tématu.

Preferovány jsou projekty z následujících religionistických subdisciplín: dějiny náboženství, kognitivní religionistika, sociologie náboženství a antropologie náboženství.

Uchazeč musí doložit znalost alespoň jednoho světového cizího jazyka. V případě, že to vyžaduje povaha dizertační práce, tak i jazyka pramenného. Od uchazečů se očekává, že budou schopni představit plánovaný výzkumný záměr a adekvátně reagovat na otázky komise.

Uchazeč doloží dosavadní výsledky vědecko-vzdělávací činnosti, jako jsou např. publikace, přednášky, odborné stáže či stipendijní pobyty, konferenční vystoupení, zapojení do grantové činnosti, apod.

Uchazeči budou navrženi k přijetí děkanovi na základě ohodnocení výše uvedených dokumentů
a výsledků ústního pohovoru komisí pro přijímací řízení a oborovou radou.

Pravidla pro přijímací řízení do doktorského studia upravuje Řád přijímacího řízení UP.

Další informace o programu poskytuje:

doc. Mgr. Tomáš Bubík, Ph.D., tel.: 724 100 674, e-mail: tomas.bubik@upol.cz
Více informací naleznete na https://religionistika.upol.cz/