Granty

CROSS je projekt zaměřený na svobodu vyjadřování a bádání v religionistice v zemích střední a východní Evropy. Jedná se o interdisciplinární projekt pro nový výzkumný profil „Komunikace v religionistice“. Klade si za cíl, aby veřejnost více porozuměla povaze religionistiky prostřednictvím dokumentárního filmu. Celkem bude uskutečněno 30 rozhovorů s badateli z 10 zemí střední a východní Evropy. Dalším výsledkem bude sepsání odborných článků zaměřených na výše uvedenou problematiku.

Projekt se zaměřuje na výzkum současných kariér bydlení ve vybraných městech ČR u generace mladých lidí (nar. 1985-2000), kteří aktuálně čelé prudce rostoucím cenám bydlení a poklesu dostupnosti bydlení. Cílem projektu je zkoumat hlavní strategie, kterými se mladí lidé s problémem klesající dostupnosti bydlení vyrovnávají. Tyto strategie, stejně jako hypotetické politiky státu, mají důležité dopady na budoucí vývoj bytového systému a obecných nerovností v oblasti bydlení, které projekt hodlá prozkoumat. Pro tento účel bude řešitelský tým aplikovat jak kvantitativní, tak kvalitativní metody výzkumu, zahrnující nový výzkumn postojů a preferencí mezi mladými lidmi enbo originální mikrosimulační modelování. Výzkum proběhne ve čtyřech městech ČR. Svými poznatky hodlá projekt přispět k mezinárodnímu základnímu výzkumu v oblasti generačních nerovností, nerovností bydlení nebo vývoje byytových systémů.

Navzdory tomu, že střední a východní Evropa je často považována za výrazně sekularizovaný evropský region, neexistují téměř žádné současné studie o důsledcích sekularizace, ateismu a fenoménu bezvěrectví. Obecně platí, že mnohem menší pozornost byla věnována analýze tohoto tématu než studiu tradičních i moderních forem náboženství. A pokud již bylo zkoumáno, tak se badatelé povětšinou soustředili na výzkum historických a sociálních příčin poklesu religiozity v jednotlivých zemích, než na výzkum moderního charakteru bezvěrectví a sekularity. Projekt chce tuto mezeru zaplnit odlišným přístupem k otázce sekularizace: místo obvyklého "
poklesu religiozity" se zaměřuje na „vzestup a podoby bezvěrectví" za použití nových interdisciplinárních a teoretických přístupů a vhodně kombinuje historiografické, sociologické antropologické metody výzkumu. Projekt tak poskytne nový postoj k diskusi o sekularizaci, nových formách ateismu a bezvěrectví, včetně nových poznatků o roli náboženství a sekularity v tomto regionu.

Projektovaný kvalitativní výzkum se zaměří na studium sourozeneckých vztahů v pozdní dospělosti a ve stáří a vyústí v induktivně vybudovanou teorii sourozenectví (grounded theory [Charmaz 2006]). Cílem je porozumět sourozenectví, tj. (1) odhalit podstatu zkušeností dospělých se sourozenectvím a identifikovat významy, jichž vazby mezi sourozenci v pozdním věku nabývají; porozumět (2) podmínkám působícím na kontakty a vztahy sourozenců a způsobům, jimiž je ovlivňují a s jakými důsledky, (3) okolnostem či důvodům jejich udržování či krachu, (4) procesům negociace vztahů a směny podpory mezi sourozenci, resp. strategiím udržování či re/konstituování sourozeneckých pout. Kvalitativní studie, koncipovaná jako multizdrojový výzkum, propojí perspektivu jednotlivých sourozenců, popř. dalších členů rodiny a poskytne více rozměrů reflexe sourozenectví, tak i komplexní pohled na vzájemné propojení vztahů definovaných příslušností k rodině původu a k prokreačním rodinám jednotlivých sourozenců.

Informace o projektu na webu Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie

Projekt usiluje o pokračování tradice mezinárodních výzkumů. Cílem projektu je získat komplexní obraz lokálního leadershipu v České republice s využitím vlastních šetření, komparativní analýzy a sekundární analýzy dat. Starostové jako klíčoví aktéři místních samospráv ztělesňují politický leadership na úrovni obcí. V České republice lze díky různorodému charakteru jejích obcí příhodně studovat nejen individuální, ale také institucionální a strukturální podmíněnost výkonu role starosty. Z tohoto důvodu projekt zahrnuje: 1) účast na mezinárodním šetření starostů obcí s 10 tisíci a více obyvateli; 2) šetření starostů menších obcí v ČR; 3) propojení dat z šetření starostů se sadou kontextuálních dat o obcích; 4) rozšíření a doplnění unikátní databáze držitelů politických mandátů, které umožní studovat téma inkumbence a víceúrovňových politických kariér starostů.

Projekt se zaměřuje na identifikaci pojetí vyučování v kontextu univerzitní výuky z pohledu vůdců (renomovaných akademiků, kteří doposud významně rozvíjeli vědní poznání) a architektů (akademiků navrhujících budoucí trendy skrze participaci na pokročilé vysokoškolské výuce v DSP) věd o výchově (tj. pedagogiky, andragogiky/vzdělávání dospělých, speciální pedagogiky) v České republice ve dvou dimenzích. První interpretuje změny v pojetí vyučování v kontextu univerzitní výuky ze strany lídrů věd o výchově v průběhu posledních 25 let v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989. Druhá je zaměřena na identifikaci možných budoucích trendů v pojetí vyučování v kontextu univerzitní výuky z pohledu architektů věd o výchově. Projekt se opírá o poznatky získané diskurzivně-historickým přístupem, narativními rozhovory a delfskou metodou. Projekt ta zachytí téměř neviditelnou roli akademiků a přispěje k rozvoji věd o výchově a jejich součástí (vysokoškolské pedagogiky, pedeutologie atd.).

Anotace: Projekt svým charakterem spadá do oblasti sociologie náboženství. Kriticky navazuje na dosavadní diskusi o postavení náboženství v moderní společnosti (teorie sekularizace, teorie racionální volby) a změnách náboženského života v post-komunistických zemích. Vychází k konceptu kulturní (náboženské) paměti a zkoumá jakým způsobem se ve specifických podmínkách české společnosti náboženská paměť udržuje či neudržuje. Metodologicky je postavena na kombinaci různých přístupů (kvantitativní šetření, kvalitativní šetření ve vybraných lokalitách, šetření ve vybraných náboženských společenstvích, analýzy krajinné paměti, biografické rozhovory, analýzy dokumentů, apod.). Prvky kontinuity a diskontinuity náboženské paměti a přenosu religiozity se snaží identifikovat na úrovni individuální, lokální a institucionální. Projekt zahrnuje čtyři vzájemně propojené perspektivy: teoretickou, kvantitativní, kvalitativní a historickou.

Bez ohledu na to, že modernizace je procesem úzce spjatým s globalizací, neprosazuje se ve všech segmentech společnosti a prostředích podle jednoho vzorce. Modernizační vlivy v oblasti životního způsobu se setkávají s tradičními, často konzervativními hodnotami, nezřídka vázánými na historicky zakořeněné regionální subkultury a generace. Sociologické poznání modernizace životního způsobu si nelze představit bez výzkumu, který objasní význam střetů modernizace se silnými identitami – zejména regionální povahy. Projekt se zaměří na Hlučínsko, které se vyznačuje specifickým historickým vývojem. Jde o jednu z posledních pospolitostí v ČR se silnou tradiční kulturou a konzervativní hodnotovou orientací většiny obyvatelstva. Kvantitativní (srovnávací) a kvalitativní výzkum se zaměří identifikací vlivu obecných i specifických modernizačních procesů na změny v hodnotových orientacích a ve způsobu života této unikátní populace a přispěje tak i k poznání obecných i specifických stránek modernizace životního způsobu i procesů, zejména pak jeho formování pod silným vlivem výše popsaných identit.
Cílem projektu je identifikovat vliv obecných i specifických modernizačních procesů na hodnoty a způsob života populace Hlučínska, poznat konkrétní atributy mezigenerační proměny jejich způsobu života. Pomocí české a mezinárodní komparace přispět k poznání obecných i specifických stránek modernizace způsobu života.

Informace o projektu na webu Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie ZDE 

Anotace: Regionální samospráva tvoří důležitou součást víceúrovňového vládnutí. Tato instituce prochází v posledních desetiletích řadou změn a to jak ve starých, tak v nových demokraciích. Důležitou roli přitom sehrává proces evropské integrace. V České republice byla krajská samospráva na přelomu tisíciletí vybudována zcela nově. Významná část regionálních politických elit se rekrutovala z lokální politiky. Na rozdíl od ní jsou však z krajské samosprávy takřka zcela vyloučeni nestraníci. Projekt navazuje na mezinárodní výzkumy představitelů místních samospráv (POLLEADER, MAELG) a zahrnuje aktivní účast na mezinárodním výzkumu zaměřeném na regionální reprezentace. Pozornost se soustředí na rekrutaci a politické dráhy krajských zastupitelů, míru jejich profesionalizace a vnitřní diferenciace. Sledovány budou rozdíly mezi první a druhou generací krajských politiků a rozdíly profilů „krajských“ politiků v ČR a v Evropě.  Vedle role politických stran bude brán zřetel také na otázku kumulace funkcí či politické ambice a zkoumány názore politiků na různé typy reforem územní samosprávy a to, jak zastupitelé sami vnímají své role.

Anotace:  Cílem projektu je systematická analýza logického statusu estetického soudu v kontextu sociologické kritiky teze o autonomii estetické hodnoty. 1) První část projektu je věnována kritické rekonstrukci tradičních koncepcí autonomie estetické hodnoty, tj. výkladu relevantních teorií a návodů, jak dosáhnout nezaujatého a objektivního estetického soudu. 2) Druhá část projektu je zaměřena na systematický výklad kritiky estetické autonomie ze strany kulturálních studií (feministická kritika estetiky, kritika rozlišení mezi vysokým a populárním uměním) a sociologie opírající se o statistická zjištění ohledně kulturní spotřeby (sociologická kritika vkusového soudu, pekuniární standardy vkusu). 3) Ve třetí části bude konfrontováno tradiční a historické pojetí estetického soudu se sociologickou kritikou a estetickým relativismem.

Hlavním cílem projektu bylo pokračování mezinárodní spolupráce při zkoumání lokální demokracie a jejích proměn, konkrétně aktivní zapojení do komparativního projektu Municipal Assemblies in European Local Governance (MAELG). Mimo český modul (survey mezi zastupiteli měst s více než 10 tisíci obyvateli) bylo provedeno také tři další šetření, a to: 1) zastupitelů z obcí a měst s více než 3 tisíci obyvateli; 2) zastupitelů městských částí a 3) nejmladší kohortou obecních zastupitelů ze dvou krajů. Hlavní výstup projektu (monografie Ryšavý, Šaradín 2011) představuje v českém kontextu nejkomplexnější zpracování mezinárodních kvantitativních výzkumů představitelů místní politiky, a to jak z hlediska času (1991/2 až 2008/9), prostoru (mezinárodní komparace, srovnání zastupitelů z měst a menších obcí) tak i odlišných pozic (starostové/exekutivci a/vs. řadoví zastupitelé). Projekt přinesl nové poznatky o profilech a názorech zastupitelů z řad členů politických stran, tzv. nezávislých a dosud opomíjené kategorie nestraníků na kandidátkách politických stran a hnutí. Novátorské je také porovnání složení, politických kariér a postojů členů městských rad na jedné a řadových zastupitelů na druhé straně. Za aktuální lze považovat zjištění týkající se pohledu zastupitelů na vybrané reformní kroky (privatizaci, PPP, přímou volbu starostů, referenda atp.). Výstupy z projektu byly publikovány mj. v časopisech Local Government Studies, Lex Localis, Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Contemporary European Studies, Data a výzkum – SDA Info, Acta Politologica a v kapitolách zahraničních monografií (Springer VS; Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego). Viz také stať RYŠAVÝ, D., ŠARADÍN, P. Straníci, bezpartijní a nezávislí zastupitelé na českých radnicích. Sociologický časopis, 2010, roč. 46, č. 5, s. 719-743. Dostupné zde. Další publikace viz stránky autorů: Dan Ryšavý a Pavel Šaradín.

Anotace:
Téma vědomí je interdisciplinární a mnohoúrovňové. Dotýká se jedné z nejzávažnějších otázek – kdo vlastně jsme, a co nás tak odlišuje od jiných bytostí, jejichž život rovněž začíná okamžikem biologického početí. Problém vědomí se svou meziooborovou a mnohovrstevnou povahou explicitně dotýká výuky řady předmětů v akreditovaných studijních programech na FF, LF, PřF, PdF, PF, CMTF, FZV a FTK UP. Učitelé, kteří vyučují příslušné programy, jsou ponořeni do svých specializací. V důsledku toho studenti dostávají poznatky o fenoménu vědomí značně roztříštěné a neucelené. Cílem projektu je proto vytvořit e-learningové prostředí pro mezipředmětovou a mezioborovou integraci výuky tématu vědomí v akreditovaných programech studovaných na fakultách UP v Olomouci. E-learningové prostředí bude reprezentováno komplexním výukovým portálem. Osnovou portálu bude elektronický učebnicový 3D-formát (eBook) kombinovaný s animovaným grafickým a obrazovými materiálem, multimediálními vstupy a virtuálními prezentacemi. Výukové podpory soustředěné v portálu v devíti modulech (vzdělávacích celcích) pokryjí hlavní rychle se rozvíjející a problémové stránky tématu vědomí – od přírodovědných a medicínských přes psychologické a sociologické až po filosofické a náboženské. Portál bude dostupný z veřejného internetu. Bude vybaven výkonným naváděcím a vyhledávacím aparátem. Přístupová práva budou odstupňována. Nové prostředí bude pilotně ověřeno ve výuce.

Seznam vzdělávacích celků

1. Úvod do kognitivní biologie; nervová soustava
2. Vnímání
3. Vědomí, obsah a rozsah vědomí, kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí, mezioborové přístupy
4. Učení a paměť, poruchy učení a paměti
5. Komunikace; sémiotika a řeč, poruchy řeči
6. Myšlení, poruchy myšlení; myšlení a inteligence
7. Osobnost
8. Motivace k jednání a myšlení

Sociální jedinec, problém jinakosti, sociopatologie

Inovace předmětů Antropologický proseminář a Metody antropologického výzkumu je zaměřena na posílení dovedností zpracovat antropologický výzkum v terénu. Pro nácvik v realizaci stacionárního terénního antropologického výzkumu považujeme za klíčové vytvoření vazeb na lokality v České republice, na Slovensku a na Ukrajině, kde by studenti pod supervizí vyučujících získávali první zkušenosti. V průběhu roku 2011 se uskutečnily dva týdenní výjezdy na západní Ukrajinu (oblast Haliče a Zakarpatské Ukrajiny) a na Slovensko (Šariš, slovensko-maďarská jazyková hranice, romské osady). Náplní inovovaného obsahu historické antropologie byla konkrétní témata, vztažená k událostem 20. století – problematika pohraničí, osídleného dříve německým obyvatelstvem, nebo života v totalitním systému.

Romská žena Anna převzala péči o děti svého příbuzného, které byly v nukleární rodině v batolecím věku zanedbávány a sexuálně zneužívány. Péče Anny o děti trvala několik let bez vědomí státních institucí, později se Anna stala jejich pěstounkou. Případová studie chce ukázat specifické strategie Anny k ochraně zájmů dětí a naplnění jejich potřeb. Strategie jsou modelovány její etnicitou, gender, výchovou a zkušenostmi. V současné době jsou děti zletilé a plně funkční v majoritní společnosti. 
Cílem projektu je vytvoření případové studie života Anny. Umožní čtenáři poznat její životní strategie a profesní strategie zúčastněných pracovníků. Výstupy projektu mohou být nástrojem podpory inkluze Romů do majoritní společnosti, cílovou skupinou jsou pomáhající pracovníci. Biografie Anny bude mít potenciál nabourávat stereotypy a předsudky spojené s její etnickou příslušností a gender, současně téma poukazuje na Anninu sílu a odhodlání organicky propojit kulturu své komunity s požadavky a oprávněnými očekáváními majoritní společnosti.

Projekt se zabývá etablováním muslimů ve veřejném prostoru. Muslimská „komunita“ se vyznačuje značnou heterogenitou, interakční a etnickou pestrostí. Etablování se na veřejnosti souvisí se snahou získat veřejný charakter a vliv, což může vést k řadě sociálních konfliktů. Projekt sleduje způsoby etablování se islámu v české společnosti a jeho důsledky. Vychází z analýzy jednání významných aktérů - veřejnosti, médií, úřadů, muslimů, konvertitů.