Kulturní antropologie

Délka studia: 3 roky

Charakteristika studia

Koncepce bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je založena na zásadách Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání Q-RAM Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vzdělávání v oboru Antropologie.

Bakalářské studium Kulturní antropologie je koncipováno jako jednooborové i dvouoborové. Studijní obor Kulturní antropologie je akademickou disciplínou, která se zabývá studiem vzniku, vývoje a fungování sociokulturních systémů v lidských pospolitostech. Zabývá se sociokulturními normami, idejemi a artefakty, jež jsou lidmi vytvářeny, sdíleny a předávány. Zkoumá dynamiku kulturních změn v lokálních kontextech, zabývá se však i souvislostmi s globálními sociokulturními procesy.

Kulturní antropologie klade důraz na kvalitativní a kvantitativní výzkum spojený s místním prostředím. Usiluje o vyváženost etického a emického přístupu ke zkoumanému prostředí a klade důraz na výzkum sociokulturních systémů ve spojení se znalostí kategorií a pojmů vlastních příslušníkům či nositelům zkoumaného kulturního prostředí. Kulturní antropologie se zabývá mimo jiné otázkami minorit, migrací, etnicity, procesy adaptace a integrace/asimilace. Zkoumá mezikulturníkonflikty a procesy kulturních kontaktů, či lokální podoby sociokulturních institucí, příbuzenství a rodiny. Zabývá se rovněž materiální kulturou a vizuálními projevy kultur.

Bakalářské studium je koncipováno tak, že obsahuje páteřní obory (biologická antropologie, sociální antropologie, kulturní antropologie, filozofická antropologie, historická antropologie) a současně (zvláště ve své jednooborové variantě)obsahuje přesahy na dílčí antropologické a interdisciplinární obory (zejména sociologii, filozofii, andragogiku, historické vědy, religionistiku, psychologii, biologii aj.) s cílem potvrdit interdisciplinaritu a transdisciplinaritu oboru antropologie a dosáhnout vzdělávacích cílů, zejména pak rozpoznání, vyhodnocení a využití různých teoretických přístupů v oboru a disponování povědomí o vazbách na jiné obory (viz. Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání – Antropologie).

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími znalostmi. Disponuje obecnými znalostmi o pluralitě sociokulturních systémů, zná základní vývoj a chronologické členění světové a české antropologie, zná teorie, koncepty a metody biologické, sociální, kulturní, filozofické a historické antropologie, zná odlišnosti antropologie od sociologického přístupu zkoumání člověka, disponuje základní znalostí metod výzkumu kultur, společností a populace, zná teoretické přístupy v oboru a vazby na další obory.

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je vybaven následujícími dovednostmi. Je schopen kriticky hodnotit podobnosti a rozdíly sociokulturních systémů z hlediska plurality kultur. Dále je schopen aplikovat v praxi znalosti z konstitutivních antropologických subdisciplín (kulturní a sociální antropologie, historické antropologie, biologické a filosofické antropologie) – teorie, koncepty a metody. Umí plánovat a provést terénní výzkum a za pomoci příslušných výzkumných metod umí vyhodnocovat a interpretovat data. Umí vhodným způsobem aplikovat výzkumné metody a odborné znalosti na konkrétně vymezené výzkumné úkoly. Umí představit specifický vědecký problém prostřednictvím kultivovaného písemného a ústního projevu v rodném a alespoň jednom cizím jazyce.

Absolvent bakalářského studijního oboru Kulturní antropologie je připraven pro kvalifikovaný výkon profesí ve státní správě, samosprávě i v nestátních organizacích a na poli komunitních programů.

Absolvent se uplatní jako odborný pracovník se specifickými kompetencemi ve státních i nestátních neziskových organizacích, v pozici expertů v oblasti státní správy a místních samospráv či bezpečnostních orgánů a výchovně-vzdělávacích institucí. Dále se jedná o pozice odborných pracovníků ve výzkumných institucích, v sociální sféře, v odborném poradenství či v médiích.

Požadavky přijímací zkoušky

SPF – Test předpokladů ke studiu s důrazem na orientaci v kulturní oblasti a humanitních a sociálně-vědných disciplínách.

Další informace o programu poskytuje:

Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., Třída Svobody 8, 779 00, Olomouc, tel.: 585 633 396, email: jaroslav.sotola@upol.cz

Samostatný studijní program i sdružený (maior, minor), přičemž v této podobě jej lze kombinovat s kterýmkoliv programem na FF UP, délka studia: 3 roky

Charakteristika studia

Kulturní antropologie je dynamickou disciplínou, která usiluje o porozumění socio-kulturním procesům, vytvářejícím rámec pro lidské jednání. Z tohoto důvodu disponuje nástroji pro rozkrývání fluidní povahy mnohočetných identit, založených na kombinaci etnicity, genderu, sociální pozice či subkulturního vymezení. Zároveň se věnuje sociálním a kulturním aspektům prostoru a následně také pohybu lidí v něm, tedy různým formám transnacionální migrace, ale také pohybu zboží, kulturních praktik a idejí. Antropologie tak představuje vhodný rámec pro porozumění komplexní povaze současného globalizovaného světa a pro zachycení procesů kulturní změny, ale také pro analýzu strukturálních nerovností a moci na různých úrovních.

Pro kulturní antropologii je jejím zásadním znakem kvalitativní metodologie v podobě terénního výzkumu, jehož cílem je zachytit lokální souvislosti a dopady globálních procesů. Důraz je kladen na dialogickou a reflexivní povahu používaných technik tvorby dat, které umožňují jednak interpretovat sociální realitu z pohledu zkoumaných jedinců (emický pohled) a zároveň analyzovat sociální pole a procesy, ve kterých jsou aktéři zapojeni (etický pohled).

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent bakalářského studijního programu Kulturní antropologie disponuje znalostmi o kulturně-antropologických a šířeji sociálně-vědných teoriích a výzkumech. Absolvent studia umí naplánovat konkrétní výzkumný projekt a využít vhodný teoretický rámec pro empirické šetření. Zvládne provést terénní výzkum i jiný design kvalitativního výzkumu, dále pomocí vhodných výzkumných technik vytvořit a vyhodnotit potřebná data. Dokáže představit specifický vědecký problém prostřednictvím kultivovaného písemného a ústního projevu v rodném a alespoň jednom cizím jazyce.

Absolvent je připraven pro kvalifikovaný výkon v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Další uplatnění je možné ve státních i nestátních neziskových organizacích či místních samosprávách v pozici expertů v oblasti sociální politiky, inkluze a migrace. Možností je využít načerpaných zkušeností i pro práci v médiích nebo v oblasti sociálního, územního či komunitního rozvoje.

Požadavky přijímací zkoušky

SPF – Test předpokladů ke studiu s důrazem na orientaci v kulturní oblasti a humanitních a sociálně-vědných disciplínách.

Další informace o programu poskytuje:

Mgr. Kateřina Mildnerová, Ph.D., Třída Svobody 26, 779 00, Olomouc, email: katerina.mildnerova@upol.cz

Sdružený studijní program (maior, minor) v prezenční formě studia, délka studia: 2 roky

Charakteristika studia

Navazující magisterské studium studijního programu Kulturní antropologie prohlubuje odborné znalosti a dovednosti v oblasti antropologických koncepcí, metodologie a antropologického výzkumu získané v bakalářském studiu. Studium je také vhodné pro absolventy příbuzných, tedy sociálně-vědných bakalářských programů, předpokládá ovšem základní orientaci v dějinách, koncepcích a metodologie antropologie (případě jejich zvládnutí v počátcích samostudiem pod supervizí vyučujících).

Cílem navazujícího studia kulturní antropologie je vybavit absolventa schopností vyhodnotit a interpretovat poznatky a samostatně řešit složitější společenské, vědecké, etické problémy v soudobé společnosti. Dalším cílem je vybavit absolventa schopností připravit a realizovat samostatný terénní výzkum, včetně schopnosti aplikace na konkrétní problém a využití různých teoretických a metodologických přístupů v oboru i v interdisciplinární perspektivě.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu kulturní antropologie v odpovídající míře prokazuje znalosti z teorie sociální a kulturní antropologie a dějin kulturní a sociální antropologie. Dále prokazuje schopnost porozumění významu antropologických teorií pro interpretaci procesů sociální praxe. Je schopen kriticky analyzovat a vyhodnotit podobnosti a rozdíly mezi kulturami, subkulturami a kontrakulturami s oporou v teorii a metodologii oboru. Umí samostatně naplánovat a provést terénní výzkum a za pomoci příslušných výzkumných metod a analytických postupů dokáže vyhodnocovat a interpretovat data a prezentovat je formou výzkumné zprávy či odborné studie. Umí vhodným způsobem aplikovat výzkumné metody a odborné znalosti na konkrétně vymezené výzkumné úkoly a samostatně je řešit. Je kompetentní představit, analyzovat a interpretovat specifický vědecký problém prostřednictvím kultivovaného písemného a ústního projevu v rodném a alespoň jednom světovém jazyce.

Požadavky přijímací zkoušky

Ústní pohovor: otázky z oboru, na který se uchazeč hlásí, a rozprava nad dosavadním a budoucím odborným zaměřením uchazeče. Rozprava proběhne na základě písemného projektu budoucí diplomové práce (lze využít text bakalářské práce, resp. jiné odborné práce). Písemný projekt v rozsahu 3 stran předloží uchazeč přímo u zkoušky.

V případě, že se uchazeč hlásí na jiný studijní program, než byl program jeho bakalářského studia, resp. hlásí se na FF UP z jiné fakulty či vysoké školy, doloží u pohovoru kromě projektu i diploma supplement svého bakalářského studia.

Další informace o programu poskytuje:

doc. PaedDr. Hana Horáková, Ph.D., Třída Svobody 26, 779 00, Olomouc, tel.: 585 633 412, email: hana.horakova@upol.cz