Rigorózní řízení pro obor andragogika

Požadavky na rigorózní práci

• rigorózní práce je založena na prezentaci teoretického ukotvení pro řešení zkoumané problematiky v relevantní odborné domácí a zahraniční literatuře a zdrojích; 
• rigorózní práce sleduje deklarovaný a zdůvodněný předmět výzkumu, který je uveden v kontextu relevantních předmětů souvisejících; 
• rigorózní práce zachycuje hlavní rysy odborných diskusí, které se předmětu práce týkají (tj. kritiky a reakce na kritiky) a hlavní rysy vývojových trendů řešení problému; 
• rigorózní práce adekvátně využívá vědeckých a výzkumných metod pro dosažení stanoveného cíle a odpovědi na výzkumné otázky;
• rigorózní práce umožňuje postihnout analytické a kritické parametry zkoumané problematiky,  interdisciplinární přístup k řešení vědeckovýzkumných problémů a propojení teorie s empirií. 

 Státní rigorózní zkouška 

• uchazeč prokazuje přehled významných autorů, teorií, konceptů a problémů andragogiky; 
• uchazeč prokazuje přehled oblasti profilace i specializace andragogiky; 
• uchazeč prokazuje znalost metodologie a metodiky andragogiky a souvisejících oborů; 
• uchazeč prokazuje schopnost zařadit řešené problémy do širších sociálních souvislostí; 
• zkouška z dějin filosofie se řídí pravidly dohodnutými s examinátory Katedry filosofie, kteří předem stanoví okruhy rozpravy. 

Postup při rigorózním řízení je dán rigorózním řádem: 

https://www.ff.upol.cz/uchazecum/statni-rigorozni-zkouska/  

Rigorózní řízení na FF UP je součástí nabídky Studijního oddělení FF UP.

Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. 

Státní rigorózní zkoušku lze na FF UP konat v těch oborech magisterského studia, které mají oprávnění konat státní rigorózní zkoušku a udělovat titul PhDr. 

Uchazeč o vykonání státní rigorózní zkoušky podává přihlášku ke státní rigorózní zkoušce na Studijní oddělení Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

K přihlášce je třeba přiložit rigorózní práci ve třech vyhotoveních, úředně ověřenou kopii vysokoškolského diplomu a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, strukturovaný životopis a doklad o zaplacení administrativního poplatku. 

Jako rigorózní práci nelze předložit nezměněnou diplomovou magisterskou práci ani obhájenou disertační práci. Mimořádně zdařilé nadprůměrné diplomové práce lze předložit po úpravách minimálně 50 % obsahu.

Státní rigorózní zkouška sestává ze tří částí: 

1. zkouška z dějin filosofie. Tato zkouška se vykonává na Katedře filosofie FF UP. Obecně jsou vyžadovány znalosti v rozsahu učebnice H. J. Störig: Malé dějiny filosofie, po konzultaci se upřesňuje zaměření. Termín zkoušky a zaměření je vhodné dohodnout aspoň 1 – 2 měsíce předem. 
2. ústní oborová zkouška ověřující přehled aktuální andragogické literatury a metodologickou orientaci v oboru. Jeden tematický okruh se váže k dále uvedeným okruhům, druhý se pojí s tématem rigorózní práce.
3. obhajoba rigorózní práce. 

1) Historické a teoretické zdroje andragogiky. Andragologie, praxeologie, sociotechnika. Vztah andragogiky a pedagogiky.

2) Andragogika a vzdělávání dospělých v ČR a SR – vznik, vývoj a aktuální stav. 

3) Východiska pojetí integrální andragogiky. Problémy její interdisciplinarity, transdisciplinarity a interdisciplinarity. Akční pole andragogiky. 

4) Kurikulum andragogiky jako vědy a jako studijního oboru. Kultury vzdělávání. 

5) Identifikace prostředí mobilizace lidských zdrojů – andragogické aplikace sociologických výzkumů. (Identifikace vzdělávacích potřeb. Analýzy práce. Analýzy trhu práce. Sociodemografické analýzy. Empirický výzkum a „sociotechnická opatření“.) 

6) Vzdělávání, zejm. vzdělávání dospělých, jako sociální intervence. Andragogika a sociální práce. 

7) Obecné trendy a východiska sociální intervence v oblasti práce. Andragogika a personální management. Teoretické problémy rekvalifikace. Motivační mechanismy lidských zdrojů. 

8) Vzdělávací politika: lidský kapitál a funkční gramotnost. Výzkumy IALS, SIALS a další. 

9) Projektování v andragogice. Evaluace vzdělávání. 

10) Základní otázky empirického výzkumu v andragogice. 

• Bartoňková, H. (2010). Firemní vzdělávání. Praha: Grada. 

• Beneš, M. (2000). Andragogika, filozofie, věda. Praha: Karolinum. 

• Beneš, M. (2014). Andragogika. Praha: Grada. 

• Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál. 

• Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia.

• Habermas, J. (2000). Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Praha: OYKUMENE. 

• Hely, A. S. M. (1967). Nové směry ve výchově dospělých: od Elsinoru po Montreal. Praha: Socialistická akademie.

• Milana, M., Webb, S.,Holford, J., Waller, R., Jarvis, P. (eds.). (2018). The Palgrave International Handbook on Adult and Lifelong Education and Learning. London: Palgrave Macmillan.

• Illeris, K. (ed.). (2009). Contemporary Theories of Learning. London: Routledge. 

• Jarvis, P. (2004). Adult Education and Lifelong Learning. Theory and Practice. London: RoutledgeFalmer. 

• Jarvis, P. (2007). Globalisation, Lifelong Learnig and the Learning Society. London: Routledge. 

• Jochmann, V. (1992). Výchova dospělých – andragogika. In AUPO, Sociologica – Andragogica 1, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 11 – 22.

• Kalous, J., Veselý, A. (eds.) (2006). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.

• Kalous, J., Veselý, A. (eds.) (2006). Vybrané problémy vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.

• Kalous, J., Veselý, A. (eds.) (2006). Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. Praha: Karolinum.

• Knowles, M. S., Holton, E. F., Swanson, R. A. (2005). The Adult Learner. London: Elsevier.

• Liessmann, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha: Academia.

• Liessmann, K. P. (2015). Hodina duchů: praxe nevzdělanosti: polemický spis. Praha: Academia.

• Mužík, J. (1998). Andragogická didaktika. Praha: Codex.  

• Průcha, J. (2014). Andragogický výzkum. Praha: Grada. 

• Průcha, J. (2015). Česká vzdělanost: multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury. Praha: Wolters Kluwer.

• Šimek, D. (1996). Otevřená práce. Olomouc: UP. 

• Šimek, D. (ed). (1998). Člověk na přelomu tisíciletí. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Olomouci. Olomouc. UP. 

• Škoda, K. (1996). Kapitoly z dějin andragogiky. Praha: Karolinum. 

• Špatenková, N., Smékalová, L. (2015). Edukace seniorů: Geragogika a gerontodidaktika. Praha. Grada. 

• Vymazal, J. (1996).  Vzdělávání dospělých v české tradici a v evropském kulturním kontextu. In  Leirman, W. Čtyři kultury ve vzdělávání (s. 139-154). Praha: Karolinum. 

• a další.